Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 11. 2007

Kolekce III - Jeruzalém(3)

Izrael takový, jaký je . . .

 

 . . .   KUPAT CHOLIM KLALIT - budova polikliniky všeobecné zdravotní pojišťovny.

 

Obrazek

1

 

Obrazek

2

 

Obrazek

3

 

Obrazek

4

 

 

 

Obrazek

5

 . . .   Jeruzalémská nemocnice Hadassa. BUDOVA VÝZKUMNÉHO PRACOVIŠTĚ. Za pozornost stojí  množství  muškátů. Důkaz, že  zeleni je věnována dostatečná pozornost.

 

 

 . . .   PAMĚTNÍ DESKA.  Umístěna je v jeruzalémské  čtvrti Ejn Kerem a připomíná boje, které zde probíhaly  v roce 1948 během Války za nezávislost.

 

Obrazek

6

 

Obrazek

7

 

 

 

 . . .  BANKA DISKONT

 

Obrazek

8

 

Obrazek

9

   Venkovní BANKOMAT Banky Diskont.

 

 . . .  SBÍRKA na hladové děti

 

Obrazek

10

     Zbožný jeruzalémský Žid vybírá finanční dary pro hladové děti. Podle jeho informací  žije  takových dětí v Izraeli 600 tisíc. 

 

 

 

 

Obrazek

11 

Trojjazyčná  SMĚROVKA ukazující, kudy se lze dostat  k budově  polikliniky.

 

 

. . .    Jeruzalémská KŘIŽOVATKA

 

Obrazek

12

    Křižovatka tvaru T, vpravo budova Banky Hapoalim, podle nápisu na informační tabuli(viz níže)  je  tato křižovatka  současně  náměstím.

 

Obrazek

 

13

    Tatáž křižovatka se záběrem modré informační tabule.

 

Obrazek

14

    Detail informační tabule, z níž je zřejmé, čí  jméno tato křižovatka-náměstí nese.

 

 

 . . .   K níže uvedeným obrázkům Lumír Hanuš vysvětluje: "Česká republika má na Olivetské hoře budovu se zahradou. Za komunistů byla v rukou Vatikánského apoštolátu a nyní se Češi zřejmě bojí říci - Toto je naše, z hrušky dolů."

 

Obrazek

15

    Vchod do budovy se zahradou.

 

Obrazek

16

    Celkový pohled na budovu.

 

 

 

Obrazek

17

 . . .   Pohled na  zazděnou jeruzalémskou ZLATOU BRÁNU v hradbách Starého města.

 

 

Obrazek

18 

 . . .  ZACHARIÁŠŮV HROB. Pochází z období Druhého chrámu, nemá pohřební komoru, spojován je s prorokem Zachariášem. Pozn. autora webu:  O proroku Zachariášovi se v Bibli dozvídáme, že byl synem Barachiáše, syna Iddo a pocházel z kněžského rodu. Působil v době, kdy se úsilí jeruzalémského a judského lidu, navrátivšího se z babylonského zajetí, soustřeďovalo na stavbu Druhého chrámu( VI. stol. př.n. l.). 

 

 

 

 

  . . .  Nalevo od hrobky Zachariášovy nachází se HROB SYNŮ CHEZIROVÝCH.  Hebrejský nápsi uvádí jména šesti bratrů této kněžské rodiny. Pozn. autora webu: Kdo byl Chezir?  Dle Bible potomek Aronův, jehož rodina se rozrostla v čeleď v době panování krále Davida a stala se sedmnáctou kněžskou skupinou.  

 

Obrazek

19

 

Obrazek

20

 

Obrazek

21

 

Obrazek

22

 . . .  ABSOLONŮV PAMÁTNÍK. Nachází se v horní části údolí Cedron(hebrejsky Kidron), zvané též údolí Jozafat(Jehošafat).  Pochází z 1. století před n.l.;   pohřební komory jsou za památníkem. Když kolem něj šli Židé, křesťané i muslimové, měli ve zvyku hodit na něj kvli opovzžení za starověkou zradu  kámen. Kamení jej pak s postupujícím  časem  téměř zcela zakrylo. Pozn. autora webu: Bible praví, že Absolon byl třetím synem  druhého izraelského krále Davida(1013-973 př. n. l.), synem Maachy, jež byla dcerou gesurského krále Tolmaie, narozen v Hebronu. Zde také zosnoval silné protidavidovské spiknutí, které přechodně monarchii vážně rozdělilo:  kněží a levité stáli na straně Davidově, lid se  postavil za Absolona. Vše nakonec rozhodl boj v Efraimském lese, kde byl Absolon poražen a nejen to -když za dlouhé vlasy uvízl ve větvoví dubu, byl osobně  Davidovým vojevůdcem Joábem proboden.

 

 

Obrazek

23

 . . .  A když už byla řeč o králi Davidovi: Toto je  pohled  na DAVIDOVO MĚSTO -  původní Jeruzalém, který se nacházel pod lokalitou Ofel mezi údolím  Cedron(na východě) a Gaj Ben Hinnom(na jihu).  Pozn. autora webu:  Po izraelském vstupu do Zaslíbené země po návratu z egyptského otroctví  panovali v Jeruzalémě Jebuzejští. Město bylo pro Izrael získáno  za  krále Davida, který dobyl hrad Sion v sousedství Ofelu, přenesl do něj své sídlo a před třemi tisíci lety  z něj  učinil izraelskou  metropolí. Jednotnou a  nedělitelnou.

 

 

 

 

Obrazek

24

 . . .  Záběr ŽIDOVSKÉHO HŘBITOVA  ležícího na svahu Olivetské hory

 

 

 

Obrazek

25

 . . .   HROBY objevené NA HOŘE SCOPUS (hebrejsky Har hacofim, Hora výhledů), což je jeden ze tří vrcholů hřebene Olivetské hory.

 

 

 

Obrazek

26

 . . .  HROB OSKARA SCHINDLERA, německého zachránce Židů za druhé světové války, který vstoupil do povědomí milionů díky filmu Schindlerův seznam.  Místo jeho posledního odpočinku se nachází na jeruzalémském křesťanském hřbitově na svahu hory Sion.

 

 

Obrazek

27 

 . . .  Pohled na jeruzalémské STARÉ MĚSTO z hory Scopus.

 

 

 

Obrazek

28

 . . .  SIONSKÁ BRÁNA.  Vede z hory Sion do Starého města.  Díry po kulkách v  kamenných kváderech - zjevné známky bojů.

 

 

 

Obrazek

29

 . . .   Tento OLIVOVNÍK  v Getsemanské zahradě  toho pamatuje  opravdu hodně. Jeho stáří zjišťovaly uhlíkovou metodou tři vědecké týmy a došly k závěru, že tu roste dva až tři tisíce let.

 

 

 

 

Obrazek

30

 . . .  KLÁŠTER SVATÉHO KŘÍŽE.  Nachází se v Údolí kříže nedaleko Izraelského muzea a budovy parlamentu(Knesset).  Připomíná pevnost.   Jeho vznik se datuje do 6. století n. l.  Jako mnich zde působil vynikající gruzínský básník XII. století Šota Rustaveli.

 

 

 

Obrazek

31

 

Obrazek

32

 . . .   KOSTEL AGONIE zvaný též CHRÁM NÁRODŮ.  Zde, ve skalách na svahu Olivetské hory, se Ježíš před svým zatčením potil krvavým potem ... Na stěnách  svatostánku je  v mnoha jazycích napsán text Modlitby Páně. Včetně češtiny.

 

 

 

Obrazek

33

 . . .    Pravoslavný  KOSTEL SV.  MAŘÍ MAGDALENY. Lumír Hanuš vysvětluje: "Jedná se o kostel ´bílý´. Pravoslavné duchovní stavby, které stojí   na území kontrolovaném do roku 1967 Jordánskem,  spadají pod exilového patriarchu, naproti tomu ty, které se  do roku 1967 nacházely na izraelském území, spadají pod ruského patriarchu a jsou rudé."

 

 

 

Obrazek

34

 . . .   Mešita AL AKSA na jeruzalémské Chrámové hoře.

 

 

 

Obrazek

35

 . . .   DOMINUS FLEVIT. Místo na svahu Olivetské hory, kde Ježíš plakal a předpovídal zkázu Jeruzaléma. (Lukášovo evangelium, kapitola 19, verše 41-44.)

 

 

 

Obrazek

37

Obrazek

38

 . . .   PŘEHRADA u Ejn Kerem napájená dešťovou vodou. Na snímku má vody hojnost, jak ale dodává Lumír Hanuš, občas bývá "suchá jako pepř".

 

 

 

Obrazek

39

 

Obrazek

40

 . . .  Pohled z Olivetské hory na krajinu  u Jeruzaléma. Na vrcholu kopce je patrná BEZPEČNOSTNÍ STĚNA, která odděluje Palestince od Izraelců. Její vybudování výrazně přispělo ke snížení počtu  protiizraelských teroristických  teroristické útoků vedených osobami žijícími na  území spravovaném  palestinskou autonomií.